Školka v přírodě - úterý 31.5.

31.05.2016 23:47

Haló, haló, hlásí se školka v přírodě - den druhý - úterý 31.5.2016

        Noc nám utekla jako voda - nikdo neodešel, nikdo nebyl náměsíčný a nikdo se nepočůral. Pár slziček ukáplo, ale to je normální, vždyť všichni máme ty naše maminky a tatínky rádi a víme, že se k nim zase vrátíme. Posíláme Vám touto cestou samé sladké pusinky - myslíme na Vás  a my děti zase víme, že Vy na nás také myslíte a už se na nás těšíte, jako my na Vás.
         Některé děti spinkaly až do půl osmé, některé zase  byly vzhůru už v šest ráno. Po dobré snídani, kde jsme měli na výběr tousty, chleba, housky, med, máslo, marmeládu, sýry a mléko s křupinkami, jsme se těšili na stopovanou a hledání pokladů, ale počasí nás zradilo. Ptáčata už měla všechno nachystané, napsané úkoly, které měla plnit Sluníčka a přihnala se bouřka s deštěm a krupobitím. Zůstali jsme proto na pokojích a plnili jsme aspoň úkoly ze sešitů.
Kolem půl jedenácté se vyčasilo a tak jsme se vydali prozkoumávat další okolí našeho penzionu. Nazuli jsme si holiny a děti vymetly každou kaluž - hlásíme Vám, že holinky jsou asi nové, do žádných nenateklo, ponožky byly suché.
      Tentokrát jsme to vzali kolem rybníka Dlouhý, přes opuštěný mlýn a nebezpečnou lávku přes stavidlo - nebojte se, nikdo do rybnika nežbluňknul, jen tam žbluňkaly a kvákaly žabky a taky tam u toho mlýna někdo seděl - no koho by jste tam čekali - Vodníka???
NE,NE - rybáře, ale nic nechytil, prý jsou tady kapříci moc malí.
       Po cestě se k nám přidal pejsek a nevíme zda to nebyl pes stopař, protože nás vedl po lesní pěšině a my jsme vůbec nevěděli kam dojdeme, ale  ještě, že jsme za ním šli, protože nás zavedl k velkému mraveništi a hádejte, kdo tam bydlel - no přece mravenci a těch tam bylo: Hemžilo a lezlo jich tam, jako blech v kožichu. Najednou se  nám pejsek ztatil z dohledu a jelikož už byl čas vrátit se na oběd, udělali jsme čelem vzad a hurá na tu dobrotu.
        Na oběd jsme měli gulášovou polévku a buchtičky s krémem, co s krémem, to je slabé slovo - s krééééémičkem, hebkým jako obláček a sladkým jak medíček. Přidávali jsme si o sto šest.
       S plnými bříšky jsme si šli odpočinout na pokoje, někdo usnul, někdo si prohlížel pohledy od maminek, babiček a tetiček.
       Po svačině jsme doufali, že tu stopovanou již zvládneme a hlavně, že  najdeme ten vytoužený poklad a Ptáčata se zase těšila, jak nás provedou po lese a vymyslí na nás Sluníčka nějakou tu legrácku. No a jak to dopadlo - asi tušíte - zase se přihnala bouřka, déšť a kroupy.
        Využili jsme tento čas na psaní dopisů pro Vás, každý Vám namaloval něco hezkého a paní učitelky připsaly pár slov - snad Vám ty dopisy dojdou, kdo tam nedal známku, má smůlu, bude si muset připlatit, jinak mu ten drahocený pohled pošťák nedá - není tady titiž široko, daleko žádný obchod. Né, že bychom byli na opuštěném ostrově, ale nemáme tady ani kolo a nejbližší vesnice je cca 5 Km.
       Počasí a hlavně sluníčko se na nás přece jen usmálo a tak se náš sen, najít poklad, splnil. Ptáčata, nás Sluníčka, vodila fáborkami po lese křížem, krážem a úkoly si vymyslela pořádně záludné. Po splnění 6 úkolů jsme měli, my Sluníčka, najít poklad a potom i děti z Ptáčat. Snadnější ale bylo najít Ptáčata, ale společnými silami jsme nakonec poklad našli. Nebyly tam zlaťáky, ale samé dobroty. Snad počasí dovolí a my Slunička zase zítra vše dětem z Ptáčat vše oplatíme a naše otázky budou ještě záludnější než dnes.
        Při zpáteční cestě jsme ještě stihli zkontrolovat naše stavby pro zvířátka, zda je ty bouřky nezničily a dopadlo to dobře, vše bylo na svém místě a dokonce se v některých domcích opravdu schovávali první lesní mravenci.
       No a byl čas na večeři - boloňské špagety se sýrem - zase to nemělo chybu. Teda, musíme Vám říci, že ty Vaše děti jí, jako by jste jim naschvál nedali týden najíst - to nejsou sarančata, ty Vaše děti snad mají tasemnici, co ty toho tady snědí - ani nechtějte vědět. Dokonce i sluníčková Thea jí s velkou chutí.
Po večeři si děti ze Sluníček zase udělaly bylinkový čaj,dnes si nasbíraly sedmikrásky.
      Čas večerní očisty je tady cca od 19,00 do 19,45 a to proudovou metodou - jedna z nás myje, mydlí a smáčí děti vodou, druhá suší a kontroluje zda nemají klíště a ta třetí honí děti do pyžama a pod peřinu a zároveň s nimi chystá věci na další den. Některé děti už ale automaticky ukládají špinavé věci do pytlů a chystají si nové věci na ráno, už asi vidí, že to nezvládáme, tak nám rády pomohou a ani se jim nedivíme - naše první hláška /Šárka / - " tak děti, povlečte si ručník a hajdy do postele", zareagoval první Abrahám a povídá: " Tak tohle ještě neumím." Uvidíme, třeba to do rána zvládne????
Tak se milí rodiče mějte hezky a držte nám palce, ať nám zítra tolik nebouří nad hlavami - zdraví Vás Vaše paní učitelky - Iva, Ivča, Silvinka, Danča, Monika a Šárka.

 
 


© 2019, Mateřská škola Pardubice, Benešovo náměstí 2115 – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑